Umíte si představit, že by si vlakové soupravy jezdily po kolejích tak, jak by se jim zrovna zlíbilo? Určitě dokážete, ale raději si to ani nepředstavujete, že? Protože by podobné představy nebyly ani trochu příjemné. V nejlepším případě by tu vlaky co chvíli přijížděly s neskutečným zpožděním, protože by je nejednou zdržela ucpaná trať a dost možná i potřeba couvat zpět před vlakem jedoucím v protisměru, nikdy by se nevědělo, kdy a zda vůbec některý spoj přijede do stanice a za jak dlouho vlastně bude v předpokládaném cíli. A to už ani nemluvě o tom, že by se nejednou nepodařilo včas zastavit a protijedoucí soupravy by se co chvíli někdy srazily a bylo by tu tak neskutečné množství ztrát na majetku i životech.

Vlaky prostě musí jezdit tak, aby se nikdy nestřetly a aby si nepřekážely. Musí tu být naprosto dokonale propracované jízdní řády a nesmí chybět ani důsledná kontrola toho, zda jsou takové grafikony dodržovány a zda v případě nějakého zpoždění, výluky nebo jiného problému nedojde k jakémukoliv ohrožení.

Železniční doprava musí být prostě pod dohledem. Ovšem je logické, že se nikdo z odpovědných osob nemůže usadit dejme tomu na nějaký obláček na nebi a dívat se shůry na provoz v určité poměrně rozlehlé oblasti. A stejně tak se nikdo nemůže rozkrájet, aby byl současně ve všech vlacích, které je třeba aktuálně sledovat a jejichž provoz je třeba nějak ovlivňovat.

A tak se zdá být taková kontrola skoro nezvládnutelnou. Ale není tomu tak. Existuje naštěstí způsob, jak železniční dopravu coby celý systém sledovat a mít pod kontrolou. A takové sledování železničních vozidel je nejenom důmyslné, ale i krajně žádoucí. Protože dává možnost postarat se právě o to, aby vše fungovalo tak, jak to fungovat má. A bez toho nelze tento typ dopravy prakticky provozovat.